Historie

Mladkov, připomínaný poprvé v roce 1350 (SA 2, č. 110, s. 21), byl až do počátku 16. století příslušenstvím panství žampašského.Mladkov, připomínaný poprvé v roce 1350 (SA 2, č. 110, s. 21), byl až do počátku 16. století příslušenstvím panství žampašského. V roce 1513 Jan Žampach z Potštejna zastavil polovinu žampašského panství i se samotným hradem Žampachem Janu Burianovi Trčkovi z Lípy a sám neměl kde sídlit. Za nové sídlo si zvolil Mladkov, odkud spravoval zbývající polovinu žampašska. Zbudoval si v Mladkově tvrz, která však nebyla nijak rozsáhlá, neboť v soudobých pramenech se nazývá pouze srubem. Byla to nevelká dřevěná budova, opevněná parkánem. Jan Žampach již v roce 1516 Mladkov se srubem zastavil bratřím Mikulášovi z Bubna a Otovi z Bubna. Ti nechali srub zpustnout. Když Janův syn Zdeněk Žampach zastavený Mladkov v roce 1543 vyplatil, došlo ke sporu mezi ním a Mikulášem z Bubna pro škody způsobené na srubu. Proto v roce 1548 navštívil Mladkov komorník od zemských desek, z jehož zprávy se o podobě srubu dozvídáme. Srub byl tehdy úplně zpustlý. Nebyl již obnoven, neboť Mladkov přestal být centrem samostatného statku a sídlem feudální vrchnosti.

Stával na strmé rulové skále, vypínající se na pravém břehu Tiché Orlice východně od Mladkova nedaleko od mladkovské elektrárny. Německé obyvatelstvo nazývalo místo "Das weisse Schloss" nebo což je logičtější "Das Wüste Schloss", v české literatuře je místo nazýváno "Bílý zámek".
Místo srubu bylo chráněno na třech stranách strmými boky skály, jen na severu, kde vrchol skály je v úrovni terénu, bylo potřebné umělé opevnění. Nepatrná terénní vlna v těchto místech je snad pozůstatkem příkopu. Jiné stopy po srubu nejsou na povrchu patrné.

Sommer 1836, s. 289, Sedláček 1883, s. 93-84, Štěch 1933, s. 73, Profous III., s. 100, Musil 1980, s. 48, Kolektiv 1989, s. 305.