OBEC MLADKOV HLEDÁ KRONIKÁŘE

Pokud máte zájem o práci kronikáře, kontaktujte prosím obecní úřad. Zapojte se do dlouhé řady kronikářů obce Mladkov. Své nabídky můžete posílat ZDE

Kronika Mladkova byla založena roku 1835 po vydání výnosu o zřizování kronik. Prvním kronikářem byl Franc Veith, obecní písař. Tuto funkci zastával od 1. 1. 1836 do své smrti v roce 1850. Druhý kronikář byl učitel Josef Libický, který byl kronikářem od 29.2.1850 do roku 1866. Po něm vedl zápisy až do roku 1902 obecní písař Wilhelm Pausewang. Od roku 1902 do roku 1922 nebyla kronika doplňována.

30. 1. 1920 vyšel zákon ČSR o povinnosti vedení kronik. Dalším kronikářem byl jmenován řídící učitel Franz Baier, který zavedl do zápisů pořádek, kroniku vedl svědomitě a doplnil starší zápisy přesnými údaji. Jeho zápisy končí v roce 1938. Kronika do roku 1938 je psána švabachem, proto je pro nás dnes obtížně čitelná. Uložena je v Okresním archivu v Zámrsku. Výpis z kroniky Mladkova z let 1850 – 1938 přeložil do češtiny farář Gustav Driemer z Nekoře v roce 1972 – 1973. Při přepisu kroniky z německého originálu bylo dbáno o co nejpřesnější překlad zápisů hlavně tam, kde se jedná o důležité události. Méně významné zápisy jsou přeloženy ve zkrácené podobě. Jsou to hlavně rozsáhlé zápisy církevních slavností, které v té době byly významnými událostmi, nebo opakující se tabulky výnosů a cen zemědělských produktů a podobné zprávy. V období druhé světové války kronika nebyla psána.

Po roce 1945 kroniku přislíbil vést a doplňovat řídící učitel Josef Hrabáček. Bohužel žádné zápisy v kronice nejsou. Byla vedena pouze školní kronika. 17. srpna 1978 byl do funkce kronikáře ustanoven ing, Lubomír Kytlic, který bydlel v čp. 158. Z Mladkova se však později odstěhoval a žádné zápisy v kronice nebyly učiněny.

Z vlastního zájmu vedl kroniku od roku 1980 Dobroslav Mareček. Materiály pro zpětné doplňování kroniky se shánějí velmi obtížně, zejména z období po roce 1945. Informace o některých událostech se dají čerpat ze školních kronik, které místní škola stále pravidelně vede.

Mladkov, připomínaný poprvé v roce 1350 (SA 2, č. 110, s. 21), byl až do počátku 16. století příslušenstvím panství žampašského.Mladkov, připomínaný poprvé v roce 1350 (SA 2, č. 110, s. 21), byl až do počátku 16. století příslušenstvím panství žampašského. V roce 1513 Jan Žampach z Potštejna zastavil polovinu žampašského panství i se samotným hradem Žampachem Janu Burianovi Trčkovi z Lípy a sám neměl kde sídlit. Za nové sídlo si zvolil Mladkov, odkud spravoval zbývající polovinu žampašska. Zbudoval si v Mladkově tvrz, která však nebyla nijak rozsáhlá, neboť v soudobých pramenech se nazývá pouze srubem. Byla to nevelká dřevěná budova, opevněná parkánem. Jan Žampach již v roce 1516 Mladkov se srubem zastavil bratřím Mikulášovi z Bubna a Otovi z Bubna. Ti nechali srub zpustnout. Když Janův syn Zdeněk Žampach zastavený Mladkov v roce 1543 vyplatil, došlo ke sporu mezi ním a Mikulášem z Bubna pro škody způsobené na srubu. Proto v roce 1548 navštívil Mladkov komorník od zemských desek, z jehož zprávy se o podobě srubu dozvídáme. Srub byl tehdy úplně zpustlý. Nebyl již obnoven, neboť Mladkov přestal být centrem samostatného statku a sídlem feudální vrchnosti.

Stával na strmé rulové skále, vypínající se na pravém břehu Tiché Orlice východně od Mladkova nedaleko od mladkovské elektrárny. Německé obyvatelstvo nazývalo místo "Das weisse Schloss" nebo což je logičtější "Das Wüste Schloss", v české literatuře je místo nazýváno "Bílý zámek".
Místo srubu bylo chráněno na třech stranách strmými boky skály, jen na severu, kde vrchol skály je v úrovni terénu, bylo potřebné umělé opevnění. Nepatrná terénní vlna v těchto místech je snad pozůstatkem příkopu. Jiné stopy po srubu nejsou na povrchu patrné.
Sommer 1836, s. 289, Sedláček 1883, s. 93-84, Štěch 1933, s. 73, Profous III., s. 100, Musil 1980, s. 48, Kolektiv 1989, s. 305.